Civilní ochrana- chudá příbuzná I. (kryty)

Kryty, které by měly poskytnout útočiště na několik hodin v případě krize, a civilní ochrana jako taková, v praxi prakticky vymizela.

Stav protileteckých krytů je v drtivé většině případů na stejné úrovni jako v roce 1989, pokud jde o modernizaci. Drtivá většina ještě nerozprodaných krytů prochází sice pravidelnými revizemi, ale technologie jsou ze sedmdesátých let a většinou původní, tedy instalovaná před půl stoletím. Komunikační technologiím vévodí většinou starý telefon Tesla Stropkov typ Bs 20, kde by jedna současná generace dlouho řešila jak se vytáčí vůbec číslo a kam se sakra vlastně volá a komu?

Co by tam mělo být

Kryt by měl být vybaven základními hygienickými potřebami ( toaleťáky, dámské vložky, vlhčené ubrousky-dezinfekční) . V závislosti na jeho účelu by měl mít nezávislý zdroj vody, nebo by měl být dostatečně zásoben vodou a potravinami, s ohledem na lidi, kteří v něm mají být ukryti ( přestože našinci spotřebují s koupáníčkem na den téměř 133 litrů) tady by stačilo 3 litry na osobu a den , tedy ideál 10 litrů na hlavu.. Měl by být vybaven filtrem s ventilačním zařízením (no dle mého již přežitek u krytů, které přímo nesouvisí s kritickou infrastrukturou či vojenským zařízením a není kryt třeba 20 pater pod zemí). Také musí být vybaven pro pobyt obyvatel, aby zde bylo možné se vyspat, sedět, a také by měl být vybaven základními prostředky pro příjem informací, jako jsou nezávislá rádia nebo zařízení pro příjem televize.

V současnosti je to ,ale spíše science fiction. Prakticky žádný veřejný kryt není vybaven potravinami na dobu tří dnů. Dovolím si tvrdit, že byste si tam nemohli dopřát ani první provizorní svačinku, prostě co si nedonesete, tak nemáte. Úvahy, že potřebné zásoby budou do krytů dopraveny až v okamžiku potřeby, jsou nejen nereálné, ale také nebezpečné. Doplňovat uzavřené kryty může přinášet velmi vážná rizika a především si nedovedu představit stav dopravy a přímou komunikaci s úřady při mimořádné situaci, jako jsou výpadky energie, mobilních signálů apod. Nebudu se rozepisovat o základním zdravotnickém materiálu nebo ochranných pomůckách ( ochrana očí, plynové masky nebo ochrany hlavy)- scifi

Improvizované vybavení krytů může samozřejmě postačit na pár hodin a jsem si vědom, že občané v krytu nečekají komfort. Nicméně, co se týče základního vybavení, jako jsou deky nebo dostatečný počet balené vody musí být zakladem. A k tomu všemu je třeba přidat skutečnost, že praktické výuky civilní ochrany, včetně nácviku evakuace do připravených krytů, je dnes prakticky nulová, stejně tak informovanost obyvatel . Dlouhodobé zanedbávání tohoto klíčového aspektu civilní bezpečnosti může mít v případě krize fatální následky. Je třeba si uvědomit, že v době největšího ohrožení nebude dostatek času na improvizaci a shánění základních potřeb. Tato situace vyžaduje proaktivní přístup a strategické plánování.

Civilní ochrana by měla být na prvním místě v rámci státních priorit bezpečnosti obyvatelstva, stejně jako v případě jiných bezpečnostních opatření, ale ona stále smrdí tou pláštěnou, pytlíky a patama k výbuchu, ale už jsme 33 let za poslední nasazenou maskou při vyučování na základní škole pod obrazem prezidenta Husáka . Praktická výuka, včetně nácviku evakuace a připravenosti na krizové scénáře, by měla být součástí běžného života každého občana – příště se budu věnovat civilní ochraně ve Finsku.

Vzhledem k současnému stavu věcí se zdálo mnoho let, že civilní ochrana je považována za zastaralý koncept, který již není relevantní. Ale historie nám opakovaně ukázala a ukazuje, že krize mohou nastat kdykoli a kdekoliv, a to bez předchozího varování. Proto bychom měli být připraveni a mít k dispozici adekvátní prostředky a infrastrukturu, abychom mohli reagovat efektivně a ochránit naše občany. Je nezbytné, abychom se vrátili ke konceptu civilní ochrany a začali investovat do modernizace a údržby našich krytů. Nejenže by to zlepšilo naši schopnost reagovat na krize, ale také by to posílilo důvěru našich občanů v schopnost státu je chránit v době největší potřeby. Technologie jsou dnes naprosto úžasné a paradoxně levné na řešení například založního osvětlení apod.

Většina těchto krytů je pod správou Hasičského záchranného sboru, který spadá pod Ministerstvo vnitra. Revitalizace a modernizace krytů je tedy v pravomoci tohoto ministerstva, a jak se zdá, zde by se mělo hledat řešení. Je nesporné, že tyto kryty, které byly po desetiletí opomíjeny a jejichž stav se z hlediska modernizace nezměnil od roku 1989, vyžadují okamžitou pozornost.

Očekávání, že obce a městské části budou schopny tuto situaci řešit samostatně, je nerealistické a nepřiměřeně ambiciozní ba spíše nerálné. Jejich finanční možnosti jsou omezené a jejich rozpočty jsou již nyní zatíženy mnoha jinými povinnostmi a potřebami. Řešením by mohla být začlenění revitalizace protileteckých krytů do státní nebo krajské politiky a rozpočtu. Toto opatření by umožnilo systematickou modernizaci a údržbu těchto zařízení, což by výrazně zlepšilo naši připravenost na krizové scénáře.

Jedná se o otázku politické vůle a priorit. Je naší povinností jako společnosti a státu dbát na bezpečnost našich občanů. Modernizace a údržba krytů by měla být považována za základní prvek našeho bezpečnostního systému, a jako taková by měla být řádně financována a podporována.

Jiří Vítek, místostarosta MČ Praha 8

článek a text: volně k dispozici